Vývoj zlatnické práce
Zlatnická práce a záměrně neuvádím výroba, je odedávna považovaná za umělecké řemeslo. Já sama jsem dělala talentové zkoušky na obor zlatník - klenotník v roce 1985 do DUV (Družstvo umělecké výroby) Soluna. V té době bylo řemeslo velmi považované a učební obor na 3,5 roku byl velmi výběrovým. DUV Soluna tenkrát vybírala skrze talentové zkoušky 20 žáků z celé republiky a ročník otevírala jednou za 2 roky. Po ukončení strední školy ale neznamenalo, že všichni hotoví studenti budou hned pracovat tenkrát v utajených dílnách se zlatem, nebo stříbrem. Většina byla rozřazena na prodejny DUV Soluna jako prodavačky - prodavači, nebo na bižuterní výrobu. Z ukončeného ročníku pouze 2 studenti byli přiřazeni na práci se zlatem a cca 5 studentů na práci se stříbrem.
Já sama byla přiřazená na malou utajenou dílnu v centru Prahy na sériovou výrobu zlatých šperků. Bylo nás tam 8 zlatnic a třeba na 50 prstenů jsme měly daný čas 3 dny. Asi po 3 měsících udělala DUV Soluna kontrakt tenkrát se Západním Německem a vyráběly jsme pouze v této dílně 0,5 Kg zlaté řetězy pro západní trh. Navezli nám tenkrát nejmodernější technologii pro výrobu šperků, která nám usnadňovala práci. Vyráběly jsme 6 typů řetězů, které měly 50 cm, tedy pánských. Za den jsme musely mít hotové 2 řetězy komplet. Samozřejmě to byly článkové řetězy - řetízky. Práci nám usnadňovala úžasná tenkrát u nás neznámá kyslíkovodíková letovací technika, díky níž jsme byly rychlé. Dnes se běžně používá Argonové, nebo leaserové letování, které také používám ve svém ateliéru. V té době se používal pro letování plyn a foukali jsme pusou, čímž jsme regulovali sílu plamene. Hotové řetězy procházely dvěma přísnými kontrolami. Jedna u nás a druhá v Německu.
Vrátím se zpět k utajené dílně dnes již neexistujíci, která byla ve Spálené ulici proti metru ve dvoře. Vracím se záměrně, neboť jsem si zde zažila i rok 1989 tedy i listopad. Bylo náročné se dostat i domů. Tenkrát jsem bydlela na Praze 1 u Bílé Labutě, kde jsem od narození vyrůstala a chodila pěšky z práce.
Zlatnická práce dříve a dnes
Je velký rozdíl mezi "zlatničinou" dříve a nyní. Dnes nikdo nekontroluje kvalitu práce a výrobků, která musela být naprosto dokonalá. Tím vzniká i rozdíl mezi výrobci. I když je velmi mnoho moderní technologie, lidská ruka musí šperk doladit k dokonalosti. Sama stále vyrábím šperky jako prsteny, náušnice, náhrdelníky a další ručně. Pouze řetízkovinu beru na metráž desítky let hotovou od ověřených dodavatelů v nejvyšší kvalitě.
Vyrábím ze základních "surovin" :) jako je plech a drát, které následně zpracovávám válcováním, protahováním a i tepáním apod..
Díky dnešnímu modernímu letování nejen plamenem, mohu vyrábět velmi kvalitní minimalistické šperky a zajímavé šperky s perlami, drahokamy a polodrahokamy. Vzhledem k přírodním materiálům a vyměnění kyselin za ekologické náhrady se dá říci, že moje šperky patří mezi udržitelné.
Mám celý život jedno pravidlo..... vyrábím šperky, aby se daly dědit a nejen na dobu záruky.
Děkuji za Váš čas
Martina Matička Benediktová Zlatnice.cz